Již delší dobu jsem měl v plánu navštívit pohoří Malá Fatra. Při jedné zpáteční cestě z Vysokých Tater jsme s kamarádem stačili projít jen trasu přes Velký Kriváň, a tak mě stále lákaly další trasy, hlavně na Velký Rozsutec.
V polovině září to s počasím již bývá všelijaké, a tak když předpověď vypadala slibně, objednal jsem levné jízdenky na autobus a desátého září vyrazil. Ubytování se mi také podařilo sehnat v Těrchové, v hezkém penzionu u starší hodné paní.
1. Den
Protože jsem měl možnost se ubytovat již dopoledne, tak jsem stihnul projít moc hezkou trasu na kopec Mravečník. Cestou jsem navštívil novou rozhlednu Terchovské srdce, a při zpáteční cestě ještě obejít celý kopec. Trasa moc hezká, kolem 16 km, ale ten den byla dost špatná dohlednost.
2. Den
Na tento jeden den byla předpověď počasí hodně špatná, a vyšla na 100%. Od rána vyloženě lilo. Jít na túru nebylo možné, a tak jsem navštívil moc hezké lázeňské město Rajecké Teplice. Déšť stále neustával, takže jsem prošel centrum, udělal pár fotek a jel zpět.
3. Den
Ráno to s počasím vypadalo ještě všelijak, zataženo a mraky stále dost nízko. Podle předpovědi se to ale mělo postupně vybírat. Dal jsem tedy na předpověď a vyrazil na hlavní plánovanou trasu, Velký a Malý Rozsutec.
Abych si to trochu zkrátil, jel jsem autobusem do osady Štefanová, a odtud již po zelené stále stoupáním k rozcestí Medziholie. Zpočátku byla cesta po celodenním dešti minulý den dost rozbahněná, ale s narůstající výškou již začínalo kamení, a bylo to dobré. Na rozcestí jsem odbočil na červenou trasu, která vede až na vrchol Velkého Rozsutce. Výstup na vrchol je nádherný, ale nepatří určitě k nejlehčím, několikrát řetěz, lano i žebřík. S trochou opatrnosti ale není nebezpečný.
Dál jsem pokračoval stále po červené na Malý Rozsutec. Výstup je trochu kratší a podobně náročný. Bylo dobré, že po dešti minulý den se hodně vyčistil vzduch, a byla dobrá dohlednost.
Při návratu jsem se kousek po červené vrátil do sedla Medzirozsutce a odtud po modré trase došel až k rozcestí Podžiar. Tam jsem odbočil na žlutou a pokračoval opět do Štefanové. Bylo ještě dost času, a tak jsem se rozhodl, že to do Těrchové dojdu pěšky. Když jsem ale došel k další autobusové zastávce, a začalo se to dost mračit, využil jsem autobusu, o kterém jsem věděl, že za chvilku pojede.
Předpověď počasí vyšla, během dopoledne se to vybralo a bylo krásně, a trasa byla taky nádherná, délka cca 19 km.
4. Den
Od rána již bylo hezké počasí, autobus směr Biely Potok sice jezdí, ale šel jsem hned pěšky podél silnice až k rozcestí u hotelu Diery. Tam jsem odbočil na modrou trasu. Brzy potom začíná výstup podél hlubokého potoka, který zde vytvořil úzké skalní soutěsky, četné vodopády a skalní útvary. Cesta mnohdy vede po lávce přímo nad potokem nebo po žebříku nad vodopádem. Na rozcestí Podžiar jsem odbočil na žlutou trasu, a po té došel do již navštívené osady Štefanová.
Odtud jsem pokračoval opět po modré, kolem chaty Na Grúni, přes osadu Starý Dvor až k rozcestí Sedlo Príslop. Dál již po žluté, krásnou trasou přes rozcestí Sokolie hřeben k rozcestí Malé noclehy. Nakonec opět po modré, krutým klesáním až na silnici k rozcestí Tiesňavy, pak již jen kousek po silnici domů.
Tato poslední část celé túry je pravděpodobně málo využívaná, potkal jsem je dva páry, je to ale škoda, protože je moc pěkná. Jinak délka celé túry je přibližně 25 km.
