Protože dcery v Tatrách ještě vůbec nebyly, přijaly letos moje pozvání, a tak jsme naplánovali cestu. Pobyt jsme měli rezervovaný v již oblíbeném penzionu ve Staré Lesné, hned od patnáctého června, kdy se otvírají turistické trasy.
Já s Lenkou jsem vyrazil již ráno a Martina s manželem, který se také připojil, jeli až na noc, protože neměli možnost delší dovolené. Bylo to nešikovné, že jsme nemohli jet jedním autem, ale domů museli jet také dříve, a tak to jinak nešlo.
1. Den
První den jsme se vypravili na Štrbské Pleso. Počasí nebylo nic moc, sem tam přeháňka, proto jsme prozatím projeli zubačkou trasu do Štrby a zpět. Na poledne se počasí trochu umoudřilo, a tak jsme vyrazili po modré trase k Chatě pod Soliskom. S Lenkou jsme potom ještě po červené vystoupali na vrchol Predného Soliska. Přes vrchol se ale stále převalovaly mraky, a tak vidět moc nebylo. Cestu zpět jsme si trochu upravili, a sešli dolů kolem skokanských můstků. Zpět již opět vláčkem.
2. Den
Ráno pršelo a vypadalo to špatně na celý den. Volba proto padla na Belianské jeskyně. Návštěva určitě stojí za to, délka přes 1 km, skoro 1000 schodů a obrovské prostory. Nádherný zážitek. Doporučuji navštívit brzy ráno hned po otevření, to je v pohodě. Když jsme odcházeli, tak již byla u pokladny příšerná fronta.
Když jsme jeli zpět, počasí se trochu umoudřilo, a dokonce přestalo pršet. Protože je to při cestě, zastavili jsme na parkovišti, kde začíná trasa k Zelenému Plesu. Měl jsem plán, že když vydrží počasí, přejdeme od plesa přes Velkou Svišťovku a Skalnaté Pleso do Lomnice a s druhým autem se vrátíme pro první. Výstup na Svišťovku je sice dost náročný, ale do večera by se to nechalo stihnout.
Asi tak po kilometru chůze ale začalo pršet, a lilo celou cestu k plesu a zpět, a ještě k tomu začal foukat hodně silný vítr. Teplota také nebyla daleko od nuly, a když se rozevřely na chvilku mraky, tak bylo vidět, že nahoře již je všude bílo.
3. Den
Ráno jsme opět vláčkem zajeli na Štrbské Pleso a po žluté trase šli k vodopádu Skok. Po silném dešti minulý den, a dost velkému množství sněhu ještě po zimě, teče ve všech vodopádech hodně vody a jsou nádherné. Udělali jsme ještě krátký výstup k plesu Nad Vodopádem, a potom šli opět po žluté pomalu zpět. Tento den se již počasí vydařilo a byl to krásný výlet.
Mladí byli ještě večer navštívit termální lázně ve Vrbově u Popradu, kde se jim také moc líbilo.
4. Den
Na tento den byl v plánu výlet na Lomnický štít. Měl jsem z toho dost obavy, protože předešlé dny byly vrcholky většinu dne v mracích. Já jsem na lomničáku již byl, a tak jsme se domluvili, že se sejdeme na Skalnatém Plese, kam já mezitím dojdu pěšky a projdeme trasu přes Hrebienok, vodopády Studeného potoka, a sejdeme do Smokovce na vlak.
Byl jsem moc rád, že se počasí povedlo, a z vcholu měli krásné výhledy. Po návratu jsme si dali v Lomnici dobrou večeři a na noc jela Martina s Michalem domů.
5. Den
Na tento den jsme měli, již jen s Lenkou, naplánován výstup na Rysy. Trasa je zde na stránkách již popsána, když jsem na Rysech byl s kamarádem. Počasí bylo také nádherné, až jsme se trochu připekli. Jen sněhu kolem Chaty pod Rysmi bylo o poznání víc.
6. Den
Původně jsme měli v plánu ještě jeden výstup na Východnou Vysokou. Hned ráno jsme to ale přehodnotili, dva takové výstupy by bylo pro mne moc. I počasí bylo náročné, bylo hodně dusno. Rozhodli jsme se tedy, jen pro okruh k hotelu Slezský Dom a Velické pleso. Nakonec jsme změnili i toto a vyšli jsme na Hrebienok, sešli dolů k vodopádům a po pohodové modré trase se vrátili do Tatranské Lomnice.
Když jsme se cestou dozvěděli, že příští den má být v Čechách až 35°C, napadlo mě si pobyt o jednu noc zkrátit, a vyrazit na cestu domů také na noc. Souhlas byl, a tak jsme pomalu zabalili, odpočinuli si, a navečer vyrazili k domovu.
Udělali jsme dobře, protože byl opravdu pařák, a cesta přes 600 km by byla náročná.
