1.Den
Protože se nám poprvé v Livignu moc líbilo, tak Tomáš naplánoval ještě jednu cestu. Až na rozdíl jednoho dne to vyšlo na stejný termín. I ubytování se povedlo na stejném místě, moc pěkné s veškerým vybavením.
Již na cestu tam jsme měli v plánu menší trasu. Bylo to při cestě, a tak jsme vyjeli již hodinu po půlnoci s předsevzetím, že na místě budeme brzo a trasu zvládneme. Cesta byla v pohodě, jeli jsme centrem Mnichova, a ani tam nebyl žádný problém.
Když jsme dojeli na místo a vyrazili na trasu, brzy jsme se shodli na názoru, že to až na vrchol nedáme. Bylo zrovna pěkný vedro, skoro bez spánku a cesta cca 800km udělalo své. Došli jsme tedy tak asi do slabé poloviny trasy. I odtud již byl krásný výhled na obě jezera a přehrady. I příjezd k výstupu byl úzkou silničkou a serpentinami zajímavý.
Potom už jen dojezd do cíle, přihlášení v recepci a přejezd 8km k ubytování. Klíče byly ve dveřích, a takto jsme to bez odhlašování opustili.
2.Den
Byl naplánovaný okruh okolo třítisícovky Monte Vago, jde se podle říčky, na které je krásný vodopád. I další pokračování podle koryta místy dost hlubokého je nádherné. Došli jsme až na hranici se Švýcarskem k jezeru Lago Valletta. Odtud jsme chtěli pokračovat dál okruhem, ale ať se Tomáš snažil sebevíc značky pro pokračování nenašel. Bylo vidět, že se pravděpodobně utrhla část svahu a značky zasypala a jít v tomto terenu jen podle GPS by nebylo možné.
Šli jsme tedy zpět stejnou trasou a nakonec usoudili, že to bylo rozumné. Cestou nahoru jsme se u říčky několikrát zastavili i na krásné osvěžení a zvládnout celý okruh by byl možná časově problém. Trasa nádherná cca 14km.
3.Den
Byl naplánován také okruh, okolo další třítisícovky Pizzo Filone. Začátek i konec trasy byl z našeho místa pobytu. Trasu jsme nyní prošli celou, ale vzhledem ke vzdálenosti 28 km a obcházení několika sněhových polí hodně náročná. Původní návrh byl jít přes vrchol, ale když jsme byli pod ním, bylo jasné že by to nebylo možné, ještě hodně sněhu a ani síly už by na to nebylo. Na většině hlavních tras se nachází nějaký turistický přístřešek, malý srub se základním vybavením, ale i s kamínky. V některých je i malý solární panel a osvětlení, takže za špatného počasí tam musí být příjemný odpočinek nebo i přespání.
4.Den
Na poslední den jsme chtěli jen nějakou lehčí trasu. Za stejných podmínek jako minule jsme použili lanovku a pak již opět okruhem přes vrchol Monte Delle Rezze a dále dost prudkým klesáním zpět do Livigna. Potom jsme ještě projeli s autem podél jezera až ke švýcarské hranici. Zbývalo už jen nakoupit něco domů a zabalit, abychom mohli ráno brzy vyrazit k domovu.
Počasí nám snad ani lépe vyjít nemohlo, čtyři dni krásně a když jsme pátý den ráno odjížděli, tak lilo a vše bylo v mracích. Místy bylo hodně špatně vidět a muselo se jet opatrně. Zážitky z přejezdu průsmyku Stelvio jsem popsal při první cestě, popis ale není nic, chce to skutečně projet.