Jelikož kamarádovi dochází dovolená, naplánoval takovou zajímavou cestu do Alp. Odpoledne se vyspíme, přes noc dorazíme na místo, a přes den, samozřejmě bez lanovky zdoláme Velký Ankogel 3252 m. V noci se pak zase vrátíme domů.
V několika cestopisech jsme se sice dočetli, že to takto za jeden den nikdo nešel, použili lanovku, a nebo to bylo s přespáním na některé z horských chat. Přesto jsme se rozhodli to zkusit.
Jak už to většinou před takovouto cestou bývá, samozřejmě jsme se ani jeden odpoledne nevyspali, ale přesto cesta v noci tam byla docela v pohodě. Měl jsem trochu obavy, jestli na poslední týden prázdnin nebudou na dálnicích zácpy turisty jedoucími k moři. Bylo to ale dobré, vyjeli jsme kolem jedenácté, a ráno v šest jsme již stáli před závorou s nájezdem na vlak, kterým jsme se přepravili Tauernským železničním tunelem. Tato cesta je také docela zážitek, odkaz na všechny informace jsou zde:http://www.alpy.net/ankogel/prepravaaut.php
Tomáš má v autě kameru, a tak natočil i naši cestu, odkaz na video: https://www.youtube.com/watch?v=Bag8-2p3j64
Na parkovišti u dolní stanice lanovky, kde byl start i naší trasy jsme byli již po sedmé hodině. Parkoviště v Alpách, ale nejsou jen pro auta, video zde: https://www.youtube.com/watch?v=qQ0EtXH6HbI
Ze začátku byl trochu problém trasu najít, a tak jsme si museli pomoct s navigací. Potom již dost kruté stoupání kolem přestupní stanice stále výš. Už když jsme došli k horní stanici lanovky ve výšce 2600 m nám bylo jasné, že jsme to trochu podcenili. Zatím bylo velké stoupání ale cesta celkem dobrá, dál stoupání pokračuje, ale cesta je mnohem horší. Já jsem to vzdal skoro ve 2800 m, a Tomáš ještě pokračoval na Malý Ankogel 3096 m. Na velký už to taky nezvládnul, ani časově již by to moc nevycházelo.
I cesta dolů, která bývá jednodušší moc lehká nebyla. Abychom nešli zpět stejnou cestou, tak jsme zvolili okruh, a trasu si tak ještě o dost prodloužili. Sestoupat ty dva kilometry byl také zážitek, ke konci už mě nohy moc nechtěli poslouchat. Přihnaly se i dvě bouřky, ale až na pár kapek to dopadlo taky dobře.
Cesta zpět už tak pohodová nebyla, ne že by byl velký provoz, ale únava byla samozřejmě dost znát, a muselo být několik zastávek.
Délka mojí trasy cca 26 km, Tomáš to měl ještě o 3 km delší. Trasa i přes náročnost nádherná, i počasí se vydařilo. Při příštím plánování to bude ale chtít trochu ubrat.
