Tak jsme naplánovali ještě jednu trasu na Šumavu.
Ráno byly s odjezdem trochu problémy, a tak jsme na místo dorazili až k polednímu. Zaparkovali jsme zdarma na hlavním parkovišti, a po modré trase se vydali k lyžařskému areálu. Asi v polovině sjezdovky jsme odbočili na žlutou spojovací trasu k Čertovu jezeru.
Na jezerech jsem naposledy byl, když tam ještě všude chodili pohraničníci se psy a samopaly. Dál jsme potom pokračovali po červené k rozcestí Pod Malým Špičákem. Odtud jsme si udělali malou zacházku na Špičák a novou rozhlednu.
Dál jsme potom pokračovali kolem Černého jezera pořád po červené až na rozcestí Stateček. Odtud již po modré na Ostrý. Z vrcholu je moc hezký výhled, je zde také chata, kde jsme si dali dobré německé pivo a vyrazili zpět.
Protože čas již dost pokročil, a za světla bychom to do Špičáku pěšky nestihli, vymysleli jsme, že se svezeme zpět vlakem. Šli jsme zpět opět po modré až k rozcestí Stateček, a odtud již nejkratší trasou po žluté do Hojsovy Stráže na vlakové nádraží. Tam jsme se po chvilce tápání dozvěděli, že je výluka a zastávka náhradní autobusové dopravy je někde na rozcestí vzdáleném asi 2 km. Rozcestí jsme našli, a když jsme zjistili, že autobus jede až za hodinu, tak jsme stihli zajít ještě na večeři.
Když jsme s autobusem dorazili zpět do Špičáku, bylo něco kolem deváté. Cesta domů, díky slabému provozu byla v pohodě, a po půlnoci jsme byli doma.
Trasa tedy vzhledem ke vzdálenosti přes 30 km byla trochu náročnější, ale s výstupem na Ostrý stála za to.
