Polsko, Baltské pobřeží

 

Při některé z minulých cest jsem se kamarádovi zmínil, že jsem ještě nikdy nebyl u Baltského moře, a že bych se tam rád alespoň jednou podíval. Byl jsem proto moc rád, když zavolal, že mu zbývá ještě pár dní dovolené a tak bychom tam mohli alespoň část pobřeží projet. Měl tam již i tip na dva noclehy, takže bylo objednáno a vyrazili jsme.

Cestu tam jsme zvolili přes Polsko, hlavně město Lodž, kde měl Tomáš objednané součástky do auta. Vyzvednutí bylo vyřízeno za pár minut, a my pokračovali již po dálnici přes Toruň na Gdaňsk. Četl jsem dost názorů na špatné silnice v Polsku, s tím ale nemohu souhlasit. Dálnice perfektní, krásná nová parkoviště, čistá WC. Ani vedlejší silnice, kterých jsme také projeli dost, nejsou určitě horší než u nás. Dálnice jsou bez poplatku, je úsek z Toruně do Gdaňsku je za poplatek 30 zlotých.

Naším prvním cílem bylo město Hel na stejnojmenném dlouhém poloostrově. Mohli jsme se Gdaňsku vyhnout, ale Tomáš se chtěl podívat na přístav, a tak jsme zamířili do centra. Ještě asi 50 km před Gdaňskem začalo pršet, spíš lilo, černé mraky skoro až k zemi. Gdaňsk, Sopoty, známé z předrevolučních hudebních festivalů a město Gdyně jsou prakticky spojené v jedno velkoměsto plné paneláků. Doprava hodně hustá, na každé křižovatce fronty. Zdrželi jsme se tam moc a neviděli skoro nic, jen na chviličku zastavili v jedné uličce a odběhli se v dešti poprvé podívat na moře. Pak jsme pokračovali podle pobřeží přes Wladyslawowo až na Hel, kam jsme dorazili před setměním.

 Brzy ráno jsme vyrazili k přístavu a pak dál obejít alespoň část konce poloostrova. Těšil jsem se, že ochutnám uzené ryby, ale rybáři ryby teprve vyndavali ze sítí. Potom jsme pokračovali po severní pláži cca 15 km. Pláž je nádherná, jen u města je pláž s plavčíkem a nějakým občerstvením ale stačí jít několik set metrů dál a je jen pár lidí. Po několika kilometrech už vůbec nikdo, a to se může jít desítky kilometrů a pořád krásná pláž s krásným pískem. Cestou jsme se jednou i vykoupali, ale potom se sluníčko dost schovávalo, a tak se nám tam už nechtělo. Voda byla dost studená. Zpět jsme chtěli jít po druhé straně, tam je to ale úplně o něčem jiném, kousek pláže jen místy a celkově je to neprůchodné. Šli jsme tedy po cyklostezce podél silnice, která vede stále lesem. Když jsme se vrátili, tak Tomáše napadlo, že jsme mohli dojít až do městečka Jastarnia a odtud se vrátit vlakem, který jezdí přes celý poloostrov, tak pro příště…

V noci opět hodně pršelo, ale ráno se to celkem vybralo a tak jsme jeli dál po vedlejších silnicích pokud možno podle pobřeží do městečka Leba. Zde je národní park s písečnými dunami. Z fotografií jsem věděl, že park je dost rozlehlý a duny velké, že tak velké jsem ale vůbec nečekal. Park stojí opravdu zato navštívit. Počasí nám stále ještě přálo a tak se povedlo i pár hezkých fotek. K dunám jsme šli stezkou lesem a zpět opět podél moře po pláží. Délka celé trasy cca 15 km. K dunám se nechá také jet elektrickým vozíkem, nebo si půjčit za 5 zlotých kolo.

Po návratu jsme si dali oběd, já lososa na roštu, bylo to vynikající. Když jsme dojídali začalo opět hustě pršet.

Dál jsme pokračovali s malými zastávkami přes městečka Ustka, Darlowo, Lazy až do města Kolobřeh, kde jsme chtěli stihnout západ sluníčka. Ten nám ale utekl tak o pět minut. Počasí se směrem k německu stále zlepšovalo, a v Kolobřehu již bylo nádherně, bez mráčku a teplo.

Potom jsme ještě zajeli do Kauflandu koupit nějaké jídlo na cestu a utratit poslední zloté. Domů jsme vyjeli již za tmy. Jeli jsme směr na Štětín a pak po dálnicích přes Německo.V noci nebyl velký provoz, rychlost není omezená, takže ráno po čtvrté hodině jsme byli doma.

Výlet byl časově dost náročný, i tak jsem za něj moc rád.

 

 

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Různě se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *